Jsem spolu se svým pÅ™Ãtelem asi 3,5 roku a delÅ¡Ã dobu to nebylo skvÄ›lé. PoslednÃch Å¡est mÄ›sÃců jsme se hodnÄ› hádali a vÄ›tÅ¡ina z důvodů, proÄ jsme se dali dohromady, se postupem Äasu pomalu vytratila. Už nÄ›jakou dobu navÅ¡tÄ›vuji psychologa, abych se zorientovala ve své situaci, a jeho rada byla celkem jasná, že vztah pro mÄ› nenà zdravý a že bych ho mÄ›la opustit. Mám to vÅ¡ak velmi těžké, protože mám nezdravý vztah k opouÅ¡tÄ›nà vÄ›cà nebo vyhazovánà vÄ›cÃ. To nejspÃÅ¡ vedlo k tomu, že jsem toto rozhodnutà odkládala na co nejdelÅ¡Ã dobu. HlavnÄ› proto, že nechci zraňovat nÄ›Äà city. Asi pÅ™ed 6 mÄ›sÃci pozvala jejà matka jeho a mÄ› na dvoutýdennà výlet na ostrov, abychom oslavili jejà kulaté narozeniny.
Jeho matka a já jsme spolu dlouho nevycházely pÅ™ÃliÅ¡ dobÅ™e, protože ona svého syna velmi chránà a Äasto mÄ› obviňovala z vÄ›cÃ, které se jà staly, i když s tÃm nemám nic spoleÄného. CÃtÃm, že se potÅ™ebuji dostat z této souÄasné situace, protože mÄ› to vÅ¡echno požÃrá zevnitÅ™. CÃtÃm se ale hodnÄ› provinile, že jsem to udÄ›lala, když byl výlet dlouho plánovaný a koná se za dva týdny. Na jednu stranu můžu jet s nimi a chovat se mile, abych je potěšila, a pak odložit rozchod na pozdÄ›ji.
Na druhou stranu, můžu ukonÄit vztah pÅ™ed výletem a nechat je, aby Å¡li na výlet spoleÄnÄ› a sami. Ve vztahu nám to už dlouhodobÄ› neklape. PÅ™ijde mi, že se v naÅ¡em vztahu dusÃm, i když teÄ to vypadá, že je vÅ¡echno zalité sluncem. PÅ™Ãtel se docela snažà mÄ› udÄ›lat Å¡Å¥astnou, jenže já už k nÄ›mu skoro nic necÃtÃm. NevÃm, jak mu to mám Å™Ãct, abych mu neublÞila a aby ho to nezranilo. Je mi jasné, že jeho matka po rozchodu o mnÄ› nebude mluvit zase hezky a bude na mÄ› házet Å¡pÃnu, ale s tÃm už tak nÄ›jak poÄÃtám. NecÃtÃm se dobÅ™e a ÄÃm vÃce jsem v tomhle vztahu, tÃm vÃce se cÃtÃm hroznÄ›. Svoje pocity už utlaÄuji dlouho a to je chyba.