Jsem spolu se svým přítelem asi 3,5 roku a delší dobu to nebylo skvÄ›lé. Posledních Å¡est mÄ›síců jsme se hodnÄ› hádali a vÄ›tÅ¡ina z důvodů, proÄ jsme se dali dohromady, se postupem Äasu pomalu vytratila. Už nÄ›jakou dobu navÅ¡tÄ›vuji psychologa, abych se zorientovala ve své situaci, a jeho rada byla celkem jasná, že vztah pro mÄ› není zdravý a že bych ho mÄ›la opustit. Mám to vÅ¡ak velmi těžké, protože mám nezdravý vztah k opouÅ¡tÄ›ní vÄ›cí nebo vyhazování vÄ›cí. To nejspíš vedlo k tomu, že jsem toto rozhodnutí odkládala na co nejdelší dobu. HlavnÄ› proto, že nechci zraňovat nÄ›Äí city. Asi pÅ™ed 6 mÄ›síci pozvala její matka jeho a mÄ› na dvoutýdenní výlet na ostrov, abychom oslavili její kulaté narozeniny.

Jeho matka a já jsme spolu dlouho nevycházely příliÅ¡ dobÅ™e, protože ona svého syna velmi chrání a Äasto mÄ› obviňovala z vÄ›cí, které se jí staly, i když s tím nemám nic spoleÄného. Cítím, že se potÅ™ebuji dostat z této souÄasné situace, protože mÄ› to vÅ¡echno požírá zevnitÅ™. Cítím se ale hodnÄ› provinile, že jsem to udÄ›lala, když byl výlet dlouho plánovaný a koná se za dva týdny. Na jednu stranu můžu jet s nimi a chovat se mile, abych je potěšila, a pak odložit rozchod na pozdÄ›ji.

Na druhou stranu, můžu ukonÄit vztah pÅ™ed výletem a nechat je, aby Å¡li na výlet spoleÄnÄ› a sami. Ve vztahu nám to už dlouhodobÄ› neklape. PÅ™ijde mi, že se v naÅ¡em vztahu dusím, i když teÄ to vypadá, že je vÅ¡echno zalité sluncem. Přítel se docela snaží mÄ› udÄ›lat Å¡Å¥astnou, jenže já už k nÄ›mu skoro nic necítím. Nevím, jak mu to mám říct, abych mu neublížila a aby ho to nezranilo. Je mi jasné, že jeho matka po rozchodu o mnÄ› nebude mluvit zase hezky a bude na mÄ› házet Å¡pínu, ale s tím už tak nÄ›jak poÄítám. Necítím se dobÅ™e a Äím více jsem v tomhle vztahu, tím více se cítím hroznÄ›. Svoje pocity už utlaÄuji dlouho a to je chyba.